- Ť_ì_ìŤ P q É d P Cr) > (J H U (J N o v) q .o F -j > - _ _ - l| -) - = \J - ,__ -\ _t\ -l ı V - ? ú -)_ -_ _) L| > E- _ - L| J _ >< _ - L Fl z F 14{ z ,& c ,N ,ú M z V F.] J Osobnosti V názvech měst a míst ı lř C, rrr ^ď Ftri - 'l at Ýa (Jx O F (rN HISTORICKY USTAV PRAHA 2017 ~ [III Karlova mostu ke lìnltwalflnvu I V ı,ı€NKA KŘÍŽOVÁ /JIŘÍ MARTÍNEK A KOL V \ 5 d _a* 9o N Ť1 Hš >>9 ; .cX .= . .9, (É * >' Osobní jména V názvech vybraných středověkých lokalit ı i; § ž iž iiž i iii?= ,,'= i;ž € ;= j É sš § : rá iŤ Es í á :É ž =+',í ii i ?ž',a+í :??.É +É ; š gÉ ,ej EiiiŤ ,í řŤ :+ .? * eí i= š Ěi,,_1 š §+ ;= É i* siji í É i?= i iiš i i§ É ;r ť í í ' ,,í iřŤ -rl ái;É Í § í 'á,E li i LtÁí ?,.'iš ai € s .É * 3 5 i s 9:Ť iž s"r: É ;í ,š * ; : I í í ;i É §* ,j3í š ; + ; j:';.. r,eĚ ?:} áZŽ,= -* š :jí ; i it€ g li; !,ž iž jě E ᧠;_€ ' j.; ;'?,§ž ::.lQ :: ž §3 ;É š a?lii1 i,t ,i i€ : iť i * t:l,ž i3É ;'É ;i§i; ,= ž išEsl:siia§p= s. '::= j j != = .V 1 :9= :ž 2ilz i í ! iá É |‹›vcın.51 ; i;.ť § ; EEiÉ * eE lr'Í ;+ l:i€ E l:é É Fj i i= '= z iiii Z= z ž í ,i,= E É z ;,í š í ' i i= , ,i i* ;;.í V;i ž ž ž ;s;iEá:§t :g§§.;É ? | + -ž = ,ai 1,;i3 i,?::i; §;iir.i €É TÉ q,í É j iiž á * ;iž € Sjıecifickým druhem historických pramenů jsou místní názvy. Nejstarší se objevují poměrně záhy. Po bájných postavách České mytologie dostaly své pojmenování /xlčzžíffz, Íeľín a Lžöusřıüz. Na paměť Krokovy nejstarší dcery lid navršil mohylu (_‹“/-ťmzćlfzćs) nad řekou Mží u cesty, po níž se chodí do Bechyňská přes horu Osek; Iırostřední Tetka měla vystavět hrad (ćˇćıstmm) na příkré skále nad řekou Mží, .ı pojmenovala ho podle svého jména Yeľín; třetí ze sester, Libuše, prý zřídila mocný hrad (zzırbs) u lesa, který se táhne ke Zbeěnu a nazvala ho taktéž Svým jménem /.z'/żııűn. Po luckém knížeti Vlastislavoví měl být podle Kosmy nazván jeho hrad (_ m“//S) mezi Nedvězí a Připkem, dnes vrchy Lipská hora nad Medvědicemi a Košťá- : g ııı' IlìL1fl(y.54 í§ š 9 :E"!ř§É ;řiĚč é 9É É ;;í :ž § 3 Nejstarší vrstva toponym, jež můžeme označit jako ,,přemyslovská“, pochází x I (l. století. K nejstarším Z nich patří slezská I/mtžslav (Wroclaw) a především (Sm›./) /šoleslćıv. První Z nich můžeme spojovat se jménem Vratislava I., na něhož chtěl -.ı ı.ıd zanechat pamět' jeho Syn Boleslav I., a to V názvu místa na cestě z Prahy na |-. ı“.ıl<_ov a dále do Kyjevské Rusi.“ Obecně známějším „přemyslovským“ toponynn-ın je (Stará) Boleslav, nazvaná nejspíše po Boleslavovi I., který opevnil starší zinllo, nazvané pak jeho jménem.53 S dalšími jmény podle přemyslovských panovníků se setkáváme jednak na .N loıˇavě, jednak ve východních Čechách. K založením Břetislava I. pravděpodobın“ patří Břeclav, nesoucí jeho jméno, a Spytihněv, pojmenovaná po jeho prvorozeııüııı synovi, narozeném Snad roku 1031. Oba hrady vznikly asi po získání jižní ı\ lfl ›ı'avy knížetem Oldřichern v době Břetislavova správcovství, oba leží při uher“. |.n'“nı confimľzzı (příhraniěí). Břeclav se navíc nachází V sousedství bavorské Východ- _, _ . - - ~ 7 4ˇŤi- _' - "., = , j _, = ,= = §,r; € ř€ s §; Pravděpodobně Z doby Břetislavovy samostatné vlády pocházejí názvy ve x \'-“fl“|ıodních Cechách. Olólřžsˇ, nazvaná Snad podle Břetislavova otce, ležela ve straı‹“;“-,iclšé poloze poblíž soutoku Cidliny a Labe. Byl to blatný hrad u pozdější obce |*ı“‹-‹lh1`adí.]méno Oldřiš vystupuje naposledy V Dalimilově kronice, snad v průběInı l 3. století Oldříš nahradila právě ves Předhradí. Sám hrad pravděpodobně zanil-.I ıı;ı přelomu 12.. a 13. století.55]ćZ7”0meˇř, pojmenovaná možná spíše po Břetislavo- --(3Bołesłav (Stará) žždammëř - Oiđřiš U Vraclav $ŘÉ š ,E§É Spytihněv Ó ““ “ “ Břeclav “ I z - ;- 7 *ą=.~ı ' U _ = _ š á§Ě፠řEŤ §§ §§-LE g; § u,§ x §§É iá§TEš í ,Ě i __ * _ _ " É š Ě€ iáiiÉ §Ť iiiĚliii vě strýci než synovi chránila cestu do Kladska, při níž ležela. Roku 1 126 se setkáváme s jaroměřı' jako S pevností; lze se domnívat, že byla jedním ze čtyř hrádků hradecké provincie zmíněných k roku 1 1 15.56 Na trstenické stezce vznikl na Ostrožně hrad Waclav, nazvaný patrně po Břetislavovu druhorozenci Vratislavovi II. Hraniční pevnost, vybudovaná asi v 11. století, působila ve 12. století jako centrum příhraničního Hrutovska. Ve 13. století předala své správní funkce Vysokému Mýtu.57 Do historického povědomí vstoupila Vraclav jako místo jednoho Z vraždění Vršovců (1108). DO Břetislavovy nebo Vratislavovy doby snad spadá pojmenování (Mladé) Boleslavi. Možná na tzv. Svédských šancích na blízkém Chlumu bylo v průběhu centralizačního procesu vyvráceno hradiště místního knížete, ,,Sab7`egala“; pojizerskou stezku pak bránilo nově vzniklé sídlo, zvané zprvu „Nový /9raćl“.58 „Přemyslovská“ toponyma nepochybně sloužila k upevnění moci v nově nabytém prostoru. Břetislavovy hrady S názvy odkazujícími na panovnickou rodinu vznikaly v dosud fortifikačně nevyužívaných, přesto exponoyaných polohách, nejdříve na Moravě (Břeclav, Spytihněv), poté ve východních Cechách (Oldřiš, ]ar0měř, Vřaclav, B0leSlav).59 Na první pohled zaujmou „slavníkovské“ názvy v oblasti, v níž se podle Kosmovy zprávy mělo rozprostírat Slavníkovo panství. V jeho centru ležela Libice u soutoku Cidliny a Labe, na západě mělo hraničit s Cechamı na toku Sarme a hoře Oseka nad řekou Mží, na jihu se mělo rozprostırat az k Chynovu, Doudle- .g,É-§ H.$€ .ž §.íÉ,1:* É :§9á Ťě á§Ě'É É Bí §§átÉ áiiig᧧ Ěi§§§§: „Přemyslovská“ toponyma z 10.- 1 1. století. Kreslil Jiří Martínek _ § ' ,i§€ *€ ᧠Ťš ;§§[ §É § á,* §* e,ɧš * ,Eíř §§€ tišt §tLá3§sí §í § 5-eE ř!;i s,í §- §§Ě § É * - .ag= "". Biž { § g: FŤ $i§ $Í §tÍ * §gÉ !EĚĚ§É §$í t nlt§É ; É í tĚ* * §iiui'Ť á̧aĚ€ š iȨ̌i 9 §€ # É Ě§ť ;ť ဠi € * 3E = (Młaöa) r Bołeslav ,: I §'š 0 10. stoìaží I 13. Sioìeìí TĚ€ É ia r§ §,Ť á ř§i!* :É §§ĚiĚáÉ É á§ ř o. (wmcgawj € E ř§É Ě:í ; Vratšsłav §iť 3ř§§ii bům a Netolícím, na východní straně mělo dosahovat k Litomyšli a Svitavě, tekoucí uprostřed lesa. Na severní straně proti Polsku mělo sahat až k hradu Kladsko. Podle techniky popisu hranic je zjevné, že Kosmas promítal reálie své současnosti do starší doby. Přitom víme, že slavníkovská doména, rozprostírající se spíše jen na Poděbradsku, Kolínsku, Kutnohorsku a Čáslavsku, nebyla suverénním ůtvarem, ale podléhala Přemyslovcům. Jak Slavník, otec svatého Vojtěcha, dosáhl svého postavení, zda jako správce svěřeného území nebo příbuzný pražských knížat či ve spojení obojího, se vedou diskuse. Nechyběly pokusy ztotožnit názvy míst /Čaćlim nebo Čáslav právě se Slavníkovci, na druhé straně právě oba tyto místní názvy mají protějšky v mimoslavníkovských partiích Čech.“ K zapomenutým osobnostem, jejichž jména se odrážejí v topografii, patří v mladším období lokátoři a majitelé zřizovaných vesnic. Některé názvy se udržely doposud, jiné prošly změnami. Jednou Z takových osob je jihočeský miles Svatomír se „svými vesnicemi“. Setkáváme se s nimi v zakládací listině vyšebrodského kláštera Z roku 1259, podle níž má hranice nového klášterního majetku vést od Strašidelııíku k hranicím vsí, které byly Svatomírovy, a dále k hranicím pana Vítka Z Krumlova. Uvažuje se, že se jedná O vsi Lindberg/ Lipovou a Dobring/Dobřín na pravém břehu Vltavy za nynější Lipenskou přehradou, jež zanikly ve druhé polovině 20. století.“ S jinými Svatomírovými vesnicemi, a sice Němčicemi, po nichž se psal, \/Ihlavami, Chrášťany a Tupesy severozápadně od Českých Budějovic se setkáváme ‹› čtrnáct let později, když mu je za jakési přečiny odňal Přemysl Otakar II. a darovál je vyšebrodskému klášteru. Zřejmě to byla součást transakcí, uvolňujících místo \-“/.nikajícím Budějovicím. Svatomírovým potomkům vrátil tyto vesnice Václav II. roku 1292, klášteru za ně dal jiné vsi.62 Samotného Svatomíra pak připomínal název dnes zaniklé obce Svatomžrov na česko-rakouské hranici jihovýchodně od Vyššího Brodu.“ Podle svých majitelů nesly původní název též Dolní Vltavice (Hirzov, Heršov) .ı Duchcov (Hrabišz'n). Dolní Vltavice náležela zvíkovskému purkrabímu I-Iirzovi, spolu s dalšími dvanácti I-Iirzovými osadami byla roku 1268 V rámci celého újezdu ndkázána Zlaté Koruně. Tehdy ji výčet jmenuje ve formě Na/9)/řz0we.64 S mnoha doklady pojmenovávání sídlišť podle majitelů a s tím spojenými změnami v názvech sídlišť se setkáváme v klášterní kronice Slezského cisterciáckého kláštera vjindřichově, polsky Henrykóvv. K jeho názvu se eštěvrátíme, dříve se ale ještě budeme věnovat nejstarším místním toponymům. V těsné blízkosti kláštera leží ves, která se dodnes jmenuje Břakalice. Nese název po Čechovi Bohuchvalovi, jemuž místní lidé říkali Brukal (Mleč), protože mlel obilí na ručním mlýnku jako Jčcııy - vodní mlýny zde ještě nebyly rozšířené. V této souvislosti se setkáváme € _ §t$* J tT ř.s;§ f € E É + E 5É gĚit,ř Ěq̧§§ iŤ iÉ EE€ ; §É f §ť § §í 3áš §§T§ §$§ 9á,iáí f Ť ; § € * ,E [ §* u j€ iE;Ě l:§š - r. š i§€ s§:* .ĚÉ EŤ É ,EŤm É F a* -í ř q;ř'E,i.§ J a o |J - F F 2 o j 9 Puvo-dem Z, i ; ř Břt,:g-9 ái€ § ̧ § řiÉ Ě᧧i Ť § á̧iij áBBš i á Ež * Ef Fáá§,+ E.É Ť 'gĚ= § §,í € § §6§* . P§§§§Eě,̧$š ř'* : š š í Ěš Ť iq§tg§Eš i!t Ě, ; ] ;§áš OSOBNOSTI V NÁZVECH STREDOVĚKU A NOVOVĚKU OD KARLOVA MOSTU KE GOTˇFWALDOVU ! c 36 ;§á̧Ť §§§ř§] í ti§gi€ § ) C a ! F a !'! J F z a c a í i§E§Ě§i€ i§í i§§§€ íÉ i ' OSOBNOSTI V NAZVECH STREDOVĚKU A NOVOVÉKU OD KARLOVA MOSTU KE GOT”I`\X/ALDOVU o 38 iš §iÉ Sg§§§§ §§§§€ §§i§§§gȨ̌Ěi§Ť § Jindřicha, který zde měl majetek mezi Morinou a r1ckouJavořicí, říkalojzˇnólřžchov. Velk'Y strom J'avor, kter Y' stál uP rostřed Mikulášem sP o'eného ma'etku, musel bY't J J pokácen, aby nepřipomínal Staré rozdělení na Ianusow a (rytířův) Heinricovv, čímž bylo dosaženo scelení iv myslích obyvatel. Po „vymazánf názvů Ianusow, Heinricow a Sukuwiz nazval notář Mikuláš spojený majetek z úcty ke knížeti Jindřichu Bradatémujindřžehovem (Heinřžch0w).66 K Jindřichovu připojil Mikuláš ještě území Kolačova (Colacsoıve), nazývané podle knížecího sedláka Koláče (Colacs). Leželo za rıckou Olavou mezi dvorem Guriovv a klášterem. Sedlákův újezd (circaitas) byl tehdy ještě zalesněný a neosídlený (terra nemořosa et óleseřta), později v něm vznikly vísky popsané jako villale Í/Wthostowžzzˇ cam Sao ciřcaiľa, Rascžzcž, ScalZ'zcz', Iaarowżzž. Jejich názvy čteme i na současné mapě.67 V případě Slezského Jindřichova máme co do činění S pojmenováním místa na počest panovníka Jindřicha 1. Bradatého (Ť 1238), navíc samo fundátorství bylo Faktickým zakladatelem, tj. notářem Mikulášem, připsáno knížeti Jindřichovi ınladšímu, tj. Jindřichu II. Pobožnému (Ť 1241; starší byl fundátorem Třebnice, a tak „věnoval“ nový klášter synovi), jak se píše přímo vJindřichovské knize.“ Dobře Známá jsou pojmenování, a to Zejména hradů, po Karlovi IV. Jeho první stavbou V českých zemích, která je zároveň pojmenovaná po svém stavebníkovi, je VIV .v" Í VIV ri aj a . Karłovy Vary }y i Xt - o^ 5-, 5 §É (Teperšec) .-, p3 Ya ř ? _=(KaŠperk) Q Ť9 ""“““--__KaršShans (Hfáúęx _& N á.! Ez Kfiflìbfifa a^ ífiäđyľłë) o Kafishurg 0 _ U Kvflfaiřflì E; a= Kafısxføne . 0 Wenzeìstein z (Nový Hrádek _o: 9 a Kafıšıfljn o' iE j Karlsfriecł §r i -E , i H{ § §řá Ěi* 'É F3€ 9 x€ E.í ť € §* { É* ,*§{* T € EE áE'EE€,ř:§ š Ň Ť E'řž + '.Ě,3,E E€ L,;i.6 § s první známou polsky zapsanou větou (,,ćle]', ahych mlel a ty 0ólp0čz'vćj/'“). Z hanlivé přezdívky časem vzniklo místní jméno.“ Nyní se vraťme do předklášterního období. V místech dnešního Jindřichova existovalo sídliště zvané Ianusowe podle svého majitele Ianuse, který měl mladšího bratra Dobrogozta, oba ale zemřeli bez potomků, a tak jejich nevelké teritorium spadlo na knížete Jindřicha Bradatého, od něhož je získal jeho notář Mikuláš. U Ianusowa tekla říčka, zvaná Iaurowika (Javořice), a oddělovala majetky rytíře Heinrica -Jindřicha v pozdějších Czeslawicích. V jiné části pozdějšího Jindřichova žili knížecí Sedláci, Z nichž dva se jmenovali Crepis a Such, podle něhož se místu říkalo Sacazvžz (Žahoviee). Došlo mezi nimi ke krvavému sporu, při němž se oba usmrtili, a ostatní Sedláci odtud odešli. Volný prostor sahající k cestě mezi Czeslawicemi a Muzkuvvizemi připojil Mikuláš S vůlí knížete Jindřicha Bradatého ke svému majetku v Ianusovvě. Notář Mikuláš ještě připojil sídliště, které původně patřilo rytíři Jindřichovi, jež S ním vyměnil za místa mezi Coyanowizemi a potokem Morinou (snad někde u Muškovic). Takto postupně scelil notář Mikuláš území, na němž hodlal založit klášter cisterciáků. Celé oblasti se podle jména rytíře u Purkaree) .5 (d.J O d z q q d O ,ď E Oi s) Ň rd É ,-] <d Lokality, názvem spojené s Karlem IV. Kreslil Jiří Martínek. -6 , § €ti* §sÉ * ĚÉ š š €ř § § §§BŤ !f€E3§É Pí € ,í ",'§€ š :+ § :§ §§ *; EĚ€ i= ,řt áů ' at:+ 3";rq§§§ * = ,* ,g iŤ Ť§ ;§{Ě€Ět?]§iiÉBTE§š í EÉ á* í 9ř É iá§í §+ i* ěÉ Ě,+ ;.lÉ § Ť §_E,[ tlÉ §Ět§§ 6ř,it§ 1 9Ť f §":Ě* i_ř§E;š €{; Ě €i§ Ě š i T Ť §§ iĚ iÉ É É iĚářEŤ stŤ §E§ É É ř; § §t lĚ á] í 9É hrad Karlshmfg na vrchu Tepenci na Olomoucku. Pevnost střežila cestu Z Olomou- Klášter v I-Ienrykóvvě ve Slezsku, dnešní stav. Foto Wikiniedia Commons. _ ii̧iiáš t§iá̧§É í É Ť OD KARLOVA MOSTU KE GOTTWALDOVU §§lg§§§§l§gitiiŤ ga g Ť š á§;§iá§É á§ii í Ť §€ 40 fl ti§áiš iĚĚáĚĚiiiggi ce na Opavu a dále na Slezské Hlubčice a Nisu. Pochází ještě Z doby Karlovy markrabské vlády. K obecně známým stavbám, které Karel založil, patří Kařlčtćrjn, jehož Základní kámen byl položen roku 1348. Hrad je sebereprezentací zakladatele a Zároveň byl zbudován pro ochranu českých i římských korunovačních klenotů. Patřil k důležitým projevům Karlova bohemocentrismu. Kasjøerh (Karlsherg) a Raćlyně (Kařlshzone) vznikaly v exponovaných strategických polohách. V padesátých letech 14. století byl poblíž Žitavy vystavěn hrádek Karlsfřžed (na Ojvíně také klášter), kontrolující výběr cla na cestě Z Cech do Žitavy. S Karlem jsou svázány iKarl0vy Wzry a lovecký Hraóle/e a Parharce (Karlshaas), který rovněž nesl Karlovo jméno. Obdobně podle sebe pojmenoval svůj oblíbený hrad též Karlův syn Václav IV., ovšem jméno VWnzel5Z*ez`7Z se pro Nový hrad u Kunratic neujalo.69 Místní jména se Za jistých okolností také stávají užitečným historickým pramenem, který po kritickém zohlednění může pomoci odhalovat některé děj inné souvislosti a roli osobností v nich. Každé Z nich je ovšem třeba pečlivě analyzovat a posuzovat podle specifických okolností. Zdemohla být prezentována jen malá část Z celkově nepoměrně širší výseče; zvláštní pozornost si nepochybně zaslouží i místní názvy odvozené ze jmen lokátorů, případně podnikatelů, kteří se o existenci sídliště nějakým způsobem zasloužili. Takových jmen bychom nalezli celou řadu. - P O Z NA M KY .n oo z N i§i§§= §§§§;is iii: i í §§ A. PROFOUS, ildistnijmena v Čechách I, S. 1 11. J. ZEMLIČKA, KøZøzvøžø=ønz“..., 5. 34-36. §§§§ §§ § pagum, qui dicitur Lucica. Ást alia de parte eiusdem amnis Sine rapinis et Sine incendiis ihant incedentes Poloniorum phalange, quoad usque pervenientes iuxta oppidum Oldris applicuerunt ad undam Lahefluminis“ DALIMIL, Staročeská kronika tak řecˇeněho Dalimila, Jiří i j§i Daňhelka - Karel Hádek - Bohuslav Havránek - Naděžda Kvítková (edS.), Praha 1988, S. 438. A. PROFOUS, Mistnijměna v Čechách HI, Praha 1951, S. 264-265, opakuje Sedláč- = J. ŽEMLICKA, K d0tvářeni..., S. 34. DALIMIL, Staročeská kronika tak řečeněho Dalimila, j kův názor o založení Oldřichem jako centrum jeho východočeského údělu. dokl.), Karlinky, Karolinthal/ Peklo, Kateřinky, Lenora, Philippenau/Lužná, Mariánovice (A. PROFOUS, ilďistnijmena v Čechách IU, s. 24-25), Mariánská Hora, Marieves, Marjanín, Markéta, Mendryka, Theresiendorf/Pařezí, Pavlina, Terčí Ves, Terezín (více dokl.), iĚ: J. ZEMLIČKA, Kaøżvzv=až..., 5. 27-47. _._=_==- ........_-..--_ ._ ._ “ ' §š .ìm-Ýz-_ š* - §§ “ :§ B. BRETHOLZ (Hg.), Die Chronik von Böhmen, S. 49-50: „Huius tam insignis ducis metropolisfuit Luhic sita loco, uhi amnis Cidlina nomen perdit suum intrans liherioris aque in l _ §i§§: .* §i§ §i,§t. miae I, Pragae 1907, č. 32. A. PROFOUS, Il/_Íz3“tnijměna v Čechách I, S. 110-111 (vznik klade spolu S Simákem k Boleslavovi II. do let 995-999). o\ O ň\ 9 _. i;3_§§ §§{ t= 5 §§i§,oi _ ;t§§Š n :Š srov. Georgius WAITZ (ed.), l/Wdukindi Rerum G-'estarum Saxonicarum lihri tres, Hanno- s s _. , ;jŠ §§sŠ i,! a ž = ____... J. ZEMLICKA, Kdotvářeni..., S. 44-45; Jiří SLÁMA, Slavnikovci - významná či okrajová záležitost cˇeskych deˇjin 10. stoletiř, Archeologické rozhledy 47, 1995, S. 192; též Widukind, verae 1882, S. 62; Gustav FRIEDRICH (ed.), Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohe- ,,Ĺ.uhussa, que etiam urhem tuncpotentissimam iuxta silvam, quae tendit ad pagum Zdihec- _ § § osidleni I/ícaclavska do poloviny 13. stoleti, Archeologické rozhledy 32, 1980, S. 274-279. A. PROFOUS, Maznz“jnzćnøz zz Čøø/zøžn-in 111, ,_ 612. ruptae rupis in culmine iuxtafluvium Msam edificavit.“ Libuše - Libušín: Íamtež, S. 11: _ J. ZEMLICKA, K dotvářeni..., S. 33; k Vraclavsku Petr CHARVAT, Hrutov - včerejšek a dnesˇek jednoho prohlěmu, Folia Historica Bohemica 2, 1980, S. 39-76; TYZ, Slovanské Se okolo roku 1900 setkali S ženskými jmény zcela běžně. Kazi: B. BRETHOLZ (Hg.), Die Chronik von Böhmen, S. 10: „eius usque hodie cernitur tumulus, ah incolis terrae oh memoriam sue domine nimis alte congestus, super ripamfluminis Mse, iuxta viam, qua itur in partes provincie Behin, per montem, qui dicitur Osseca.“ Tetka - Tetín: Íľamtěž, S. 10: ,,..., que ex suo nomine Íšthin castrum natura locifirmissimum, pre- _.. ._, ,___ -..M É (dle Dalimila Spojuje Jaroměř až S Břetislavovým synem Jaromírem). l- € ,$ o-\ .s i§ iá,í §§ i í §Ť i l;'au čovateli = Fontes rerum Bohemicarum H. Cosmae chronicon Boemorum cum continuatorihus, Praha 1874, s. 205: in arce]aromir, 1126. A. PROFOUS, Zlďistnijmena v Čechách U, S. 103 Hold ženám našel Své pokračování i ve ménechměšťanských vil, na jejichž fasádách bychom _ i S. 553; B. BRETHOLZ (Hg.), Die Chronik von Böhmen, S. 214 (1115); podobně Kanovník Vyšehradský, srov. Josef EM LER (ed.), Prameny dejin českých H. Kosmiłv letopis česky s pokra- Bajerverk, Mayerbach / Horní Borková, Hermannsdorf/Kolaje, Kytlice (více dokl.), Michlova Huť, Waldek/Podlesí, \lVittich/\Wittichsthal/Pomezná, Ráby, Rýdrovice, Virt. Benešov (Broumovsko), Emanuelsberg, Chmelovice, Teutschmannsdorf/Skláře, Štěpánov (u Kladna), Trojany. Barbora LASTOVKOVA -Jiří KOTÁTKO, Pražské usedlosti, Praha 2001. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Morave' a ve Slezsku IU. Severni Čechy, Praha 1984, S. 45. ;i ii \9 t\ .Ť §§§š §í Ť §E§§;š š i§š Íamtěž, S. 31-33. B. BRETHOLZ (Hg.), Die Chronik von Böhmen, S. 206: „Qui continuo su rgentes de co nvivio et celeriter exercitu collecto occurrunt eis ex ista parte amnis Cidlina iuxta = \9 .s l§i §"É i§* §§í §§ i§ §§§í É _§áš §§ §i; §ii §* iÉ §á§iH§§ !§i§§Ě:;§l§ §i= ř{ í jš ] §} iš § i§§i§,§ §,;§§* ř,É §{ š §§Ěn፠t§? §i;§i I i§;§ §= §§§§§i= i§s§§.Ě{ ;É Chronik von Böhmen, S. 38-40: „Et statim ad ducis voluntatem edificant civitatem spisso et alto muro opere Romano, sicut hodie cernitur, que ex nomine sui conditoris Bolezlau dicitur“. Amalín, Anenská Ves, Franšina Huť, Gabrielka, Gabrielina Huť, Hanička, Karlín (více L \s ss; §ri §š ,,i§t§§i.i§ §s;§§;= §š §lií É aliorum quorundam pietate insignium, Praha 1873, S. 173; B. BRETHOLZ (Hg.), Die § v:ž 'izž ž = = žE= i ž ;É É ž š -,1ɧ: i ; .s .s §§; š t ;š § i* j§,s i§§§i§§+ { §§š 1i§Ě:i3§§;i{ š §i§§ií ; §B? = š iÉ § i§§ ř.§§§§§ :§š š ? š š § * § š §§t §É § ;:§ c; § řš §§ r !E Praha 1978, S. 64; Laurentius píše o stávajícím místě nazývaném odpradávna Boleslav; k opevňování ,,po řimskěm Zpiìsohu“ (,,opere Romano“), srov. Prameny deˇjin českých I. Životy svatých a některychjinych osoh náhožnych = Fontes rerum Bohemicarum I. Vitae sanctorum et Aichelburk, Bredůvka, Bukovka, Harrachov (více dokl.), Sterndorf/ Hvězda, Mensdorf/ Zofín. Í iš i §§: -$ 7Ť E SKÝ (ed.), Legenda Christiani. Vita et passio sancti Vľenceslai et sancte Ludmile ave eius, Jedvaniny, Kalinova Ves, Luby/Kostelík, Wallisgrün/Kůzová, Libštejn, Manderšejd, Milesimov, Morcinov/Netolice, Laudon/Mezilesí, Braunsdorf / Nová Chodovská, Nový Windischgrätz / Skláře, Pavlov, Rýnek, Spankov, Slikova Ves, Sternberk, Sinzendorf / Velká Ves, Vchynice-Tetov. §É §É N N -$ Základní evidenční pomůckou je v tomto směru dílo J. KŘIVKA, Nově osady... (v případě názvů odvozených od osobních jmen či predikátů jsou v knize identifikovány osoby, k nimž se pojmenování vZtahuje); Z tohoto díla vychází i následující ilustrativní přehled (bez stránkových odkazů na jednotlivé lokality, řazené v knize abecedně; v případě lokalit, jejichž jméno bylo změněno, je toto uváděno za lomítkem - pod tímto jménem je evidováno v Křivkově kompendiu). Adamov, Adolfov, Arnoštov, Bedřichov, Bernardov, Ferdinand.ov, Filipov, Filipova Huť, Filipovka (názvy tohoto typu více výskytů, nejčastěji po Filipovi hr. Kinskéın), Františkov (více dokladů), Františkov nad Ploučnicí, Heřmanov, Ernstdorf/Hvížďalka, Jáchymov, Janov (více dokl.), Janova Ves,Janovice, Jindřichova Hora, Jindřichova Ves, Jirský Důl, Jiřice,Jiříkov,Jiříkovo Údolí, Josefov, Josefův Důl, Juliovka, Karlov, Karlovka, Konstantinovy Lázně, Křišťanov, Klemensdorf/Lasvice, Leopold, Leopoldov, Stilfrýdov/Lipovka, Ludvické Hory, Maxov (více dokl.), Maxovna, Nepomuk (Třeboňsko), Xaverovice / Nové Dvory, Nový Jáchymov, Rudolfov (Trutnovsko), Jánské Údolí/Strouha, Josefdorf / Svobodná Ves, Josefov-Josephsdorf / Svobodná Ves, Václav, Václavov. iš ;i§,í š i: 3§§š na pravou míru věc uvedl až August SEDLÁCEK, Hrady, Zámky a tvrze královstvi Českého __ nam, construxit et ex suo nomine eam Luhossin vocitavit.“ Vlastislav: Tamtěž, S. 23. K těmto místům též Jaroslav DAVID, Folk Etymology in the Middle Áges Czech Chronicles (fiom Cosmas to Ha'y'ek), Beiträge Zur Namenforschung 44, 2009, S. 419-430; a předchozí kapitola Roberta Simůnka. JosefZEMLICKA, Kdotvářeni hradskě siteˇ za Břetislava I. („Přemyslovská'Íjména v názvech cˇeskych a moravských hradiˇsˇt), Historická geografie 28, 1995, S. 28-29, 46. J. ZEMLICKA, K dotvářeni..., S. 29-31. Podle Kristiánovy legendy měl Boleslav ,,domum propriam seu curiam hahens in urhe cognomine uocitatam suo“, srov. Jaroslav LUDVÍKOV' § í i§ ž ;;jfi i* lg řls* YU:= + . j i tj,i:ž ;:e+ zlte-,:4i i= '-= ž ?:E í i i § el§ É ! 7 š = IĚ ;= § §í ii í z+ li;iš l 1tli iZž i i:+ ř€ 3 š-š: i §§i§§s :* ! §ji,+ E §r= .J!1zi š Ť §§;* = 'ciž ž :ěs ;i: iž 'ii;;iÉ i,iž 1 š j§ř§;§ iEu,t ií ž ž+ i: É i§é iiie ií š l!š ž:7?'; :§ §§i š i :Ei: š = = z =§iš ;Ť nž E§st§:s§ :,iš ' :1É 1 : rzóš + + É 37ť j,i + :7i:i{ i;: i'í = i:;# :-!* ?1'z Ý:i: ziz ti ei§§s'§š § ?1: i3= :, ž :z ž ž ),i > § Ť i§§Ť i§§ = ;= tž : = ::tÉ = 3.= + š :ž ň= ,š ; E: § 1'= č iaÁ:E= r= .:1 ž z= = Ž:i:ii= :i ř § i,iš § §* i É€ zu'ž i ť 7',iÉ := a s §i§s i,i.= ;:§É lÉ i ílj:= zaiiZ = :=:3ž ZÉ ž s,ř= 9i := ;Á§ip§š sT* ;:= r= iřj'= rž á::;= = Ý :ž ZÉa,is ,ž zi;§t §É ; i§ ] i ,e§š + :s i;Íz;;;ž É i;:;: = iž EL1i:?i§i.EÉ ž ?:i= e= á= í j ř* i;i ií Eiž = sí ;i1:;2u,i:ij§á iÉ l= i! Í i;§ i:§§ i-ž 3* jE= = E i* iž 1 š ž ;r= Xe,< ě;iq:> * = = = í it si; . * + ž a §: § ;j : j; iŤ Ť E c,š i7;1i í É l= aE ž š=E;= ;ř3: §i+ = 5 Š §š i i+ i§i: I iZž i'ul:iřl* é ,+ iiĚi ;:?= ,ž ;řii. s€-ss § *š + š § Poprvé se výklad pozůstatků tvrze - hrádku na prvotní martinické sídlo objevuje u Schallera (osmdesátá léta 18. Století), odtud přejal Sommer (čtyřicátá léta 19. století) idalší literatura; VIII. Rakovnicko a Slánsko, Praha 1891, S. 150. 1 83 c l :: : ;',; í OD KARLOVA MOSTU KE GOTTWALDOVU 7 r SEBÁNEK - S. DUSKOVÁ (eds.), Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V, č. 264, a v listině Voka Z Rožmberka Íiımtěž, č. 230 (1260): ,,ah eodem (Strasedelnik) directe ascenditper tran- Ě § § § § si, quas ahhas et conventus dicti monasterii nohis de consensu unanimi assignarunt. - In pre- Pngflø 1882, č. 1581 (1292). J. v. ŠIMAK, Ca/ze dejiny 1/5, S. 1073; Jøxøf ZEMLIČKA, Přemysl Otakar U. Král na rozhrani věkił, Praha 2011, S. 245, 372. ii; V. SIMAK, Česke' dějiny I/5, s. 1095, ale S chybnou lokalizaci u Malší- na; A. PROPOUS _ J. SvoBoDA,Mz1,znz“]“flzčn„z v Čen-het-h IK Praha 1957. S. 243. nohilihus nec etiam omnino infimis, sed mediocrihus militihus ex provincia Cracoviensi oriun- dus. Hoc idem Nicolaus in diehus incliti ducis Heinrici,filii quondam antiqui ducis Bolezlai, intravit huius Sleziensis terreprovinciam simpliciter et non hahuis tunc temporis in hac terra sive in patrimonio sive in aliquaproprietate adpassum pedis. “ Dále k založení Íizmtěž, S. 240246 Ke Karlovským hradům v Cechách Tomáš DURDÍK, Ceskě královske' hrady dohy lucemhurskě, in: Lenka Bobková - František Smahel (eds.), Lucemburkové. Ceská koruna uprostřed Evropy, Praha 2012, S. 356-368, na Moravě Miroslav PLACEK, Hrady založené markrahaty moravskymi z rodu Lucemhurkii, in: L. Bobková - F. Smahel (eds.), Lucembur- kové, S. 369. Išlo o prvý názov datovaný v roku 1773, v minulosti Sa však názov dediny vyskytoval aj v ekvivalentoch: llďikloschfiıliva (1786), Mikulássoivá (1808), Miklösfiılu (1863, 1882 až 1902), Dettvahuta (1873-1877), Zölyommiklös (1907-1913). Milan MAJTAN, Názvy ohci na Slovensku za ostatnych dvesto rokov, Bratislava 1972, S. 153. - íi \9 Ke Svatomírovu již Vznik kláštera popisuje R. GRODECKI (ed.), Liherfundationis claustri Sancte Marie in Heinrichoiv, S. 238: „Fuit itaque olim quidam clericus nomine AÖ/colaus, parentihus non valde § §iš i§iĚ §§š §i!i§ § dictis eciam honis, nohis vel heredihus nostris nullam reservamus - actionem, ahsolventes ipsum monasterium ah omni inpeticione, que per dictum Su/atomirum vel heredes suos aut per quecumque alium super repeticione honorum huiusmodi posset institui in posterum contra ipsum. “ Josef EMLER, Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae H, autem antiquis stahat in villa Íanusoiv quedam arhor, magna platanus, que arhor in Polonico vocaturjaivor. Ad cuius arhoris radicem oriehaturfons, quifons ah ipsa arhore appellahatur tunc temporis Iauivorica. De illofonte egreditur rivulus, qui hodierna die transit villam Heinrichoiv, sed ipse rivulus vocatur Iagelno, ea videlicet racione, quia Poloni antiquitus in convallihus eiusdem rivuli sepe seminahant milium. Unde eciam castellum, quod nunc est inter Vñıdichoiviz et claustrum, appellatur Gagelno.“ Yizmtěž, S. 253: „De succisione arhorisfamose. Sed postquam dominus A5/colausficerat commutationem cum prefato Heinrico, ficit succidi predictam arhorem et delevit per hoc vocahulum illius sortis Ianusoiv; et quia coniunxerat Sue sorti Sucuivizi, oh reverenciam domini ducis antiqui appellavit totum řleinrichoiv.“ Tamtěž, S. 254-255. Mikuláš získal Koláčov od Koláčových zchudlých dědiců a připojil ho kJindřichovu. t\ i§š §j§ š !;§ §§ § §§ sincere in concamhium quarundam villarum, videlicet Ztradanicz, Plaiven, Maltze et Zahor- Dříve se potok tekoucí Henrykóvvem nazýval Javořice podle velkého javoru ve vsiJanuSoWě, pod nímž pramenil. Když byl avorSťat, potok pojmenovali Jagelno podle prosaz „In diehus =- č. 693 (1273): „possessiones seu villas, videlicet Nemtsicz, Bilhlava, Chratzan et Ílupess, que olim fuerant Sivatomiri militis nohisque propter excessus eiusdem enormes iure previo sunt addicte, nam non solum eisdem ac eciam aliis possessionihus culvis suis exigentihus dehite est privatus, immo propter commissifizcinoris qualitatem, nisi nostra preventus_/iiisse gratia, morhis suhire supplicium dehuisset, cum universis attinenciis earundem contulimus liheraliter et“ - R. GRODECKI (ed.), Liherfundationis claustri Sancte Marie in Heinrichoiv, S. 251-253. \9 J. SEBÁNEK - S. DUSKOVA (eds.), Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V, Praha 2005, S. 212-213. ř- -g§ i; §; ii § š ̧ §§ §§Ť ; § i; í iš §i:,§ š § i§i3š ;Ť N \D š š §i š §§§§š §i§ §§= iš š§§ š §§§ seundo metas villarum Zivatemyri usque ad metas domini' Vwtigonis de Krvmmenoive“. Vokův testament (1262), Tamtěž, č. 335, uvádí: ,,... Zu/atemiro, meo militi, hene constat, aut reddat pueris meis pecc`uniam, quam ipsi dedi, si villam voluerit retinere.“ „Item volo, ut dominus Zu/atemirus pro quadraginta marcis argenti villam meam Trehoni asszgnes in pignore domino Borsoni, ut indultum et remissum michi sit, si ipsum in commutatione, quamfèci pro Strohnitz, aliqualiter deficaudavi et non multum rogetur, set addatur ei aliquid, si quadraginta marcas henivole rennuerit acceptare.“ plementum 2, Praha 1994, S. 112. Roman GRODECKI (ed.), Liherfundationis claustri Sancte Marie in Heinrichoio. Ksiçga Henrykoivska, Poznaň 1949, S. 299: „Bogivali Boemi uxor stahat sepissime ad molam molendo. Cui vir suus, idem Bogivalus, compassus dixit: ,Sine, ut ego etiam molam.'Hoc` est in polonico: ,Day, ut ia pohrusa, a ti poziivaif' Jan KLAPSTĚ, Proměna ěeskych zemi ve středověku, ,§ S. 1095, 1102-1103. Stejně též v listině Voka Z Rožmberka Z roku 1261, srov. dověk v cestách, Mediaevalia archaeologica bohemika 1993, Památky archeologické - sup- \o š §§iÉ §i§§š § :§ §§ :§§§it§ š i §iš ii í §I ;ji;§§§ miae V Pragae 1974-1982, č. 188 (1259): „ah eo (Strassedelnik) ascendit directepreteriens metas et terminos villarum, que fuerant Suatomiri, usque ad metas domini VWtkonis de Crumloiv“. K lokalizaci Svatomírových vsí Matthias PANGERL, Vlók von Rosenherg, Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deu.tSchen in Böhmen 9, 1871, S. 13-14. Josef Vítězslav SIMAK, České dejiny I/5. Středověká kolonisace v zemich českých, Praha 1938, § u. - ii :ii j \o Jindřich SEBANEK - Sáša DUSKOVA (edS.), Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohe- V. SMILAUER, Osidleni Cech ve světle mistnichjmen, S. 186- 189; Jiří KUTHAN, ZvikovskypurkrahiHirz0. Příspěvek k dějinám kolonizacejižnich Čech, Československý časopis historický 19, 1971, S. 711-725; Josef ZEMLICKA, Královstvi v pohyhu. Kolonizace, města a střihro v závěru přemyslovske' epochy, Praha 2014, S. 170. K Duchcovu-Hrabišínu A. PROFOUS, il/[istnijměna v Cechách I, S. 437-438; Petr MED UNA, Cesty ve středověku - stře-| š iN § í : š. kovskěho panstvi -fikce versus realita, in: Akademický atlas českých dějin, Praha 2014, S. 42. §, ýi§= §ol3-š §ě§ §: §§,^ § k 1000. výročí první zmínky, Praha 1981, S. 13-24; Jan ZELENKA, Kosmiìvpopis slavni- nżeøløøøøzžøzø V, č. 553. A. PROPOUS _ J. svoBoDA, Mz“xfnz“_jø-nčnzz v Čøøiøeøh IK 5. S84; § š§ §§ § Castrum suh silva situm, nomine Ĺutomysl. K prvni zmince 0 Litomysˇli v Kosmově kronice k roku 981, in: Litomyšl 981-1981. Sborník statí o dějinách a současnosti českého města Hirzův dar srov. J. SEBANEK - S. DUSKOVA (edS.), Codex diplomaticus et epistolaris reg- iT;+ = ; § Boemiam rivulum Surina et castrum, quod est situm in monte Osseca iuxtaflumen Msarn,` similiterplagam ad australem contra Íëutonicos orientales has urhes hahuit terminales: Chinov, Dudlehi, Netholici usque ad mediam silvam; item solis ad ortum contra Moravie regnun-Z castrum suh silva situm, nomine Lutomisl usque ad rivulum Zuitaua, qui est in media Silva; item ad aquilonalem plagam contra Poloniam castellum Kladzco, situm iuxtaflumen nomine Alizam.“ K tomu J. SLAMA, Slavnikovci, S. 197-205. Srovnej i Marie BLAHOVA, 185 v \9 §§š š §§i§jš i §§§§iií iš §§§§š § §§,i§ §§§i§§§§Ě i§;s i§Ť §§i§i§;i§§ss.i i§ š s š Ť š §§ř§§§§i * §§ § r Ň-; §§§š §š í §t;* š ii§š §:š j1* §§§!i§É §§§§§§ §§§§§§ jia= t §§§ř§§i§i;: š §§š š §§š ; , ! š §§§i : § š i š § ̧ ; ; i a š ž ár á+ §3 i §§§ § §§§§ š :§; l§ í § §š i § ,it isáj a;;§ í i§§§§ fluvium Lahe. Hahuit autem principatus sui hos terminos: ad occidentalem plagam contra POZNAMKY ,Ť \o §,§!19 j§§§§š § § i ť : : i :3 .- \ §;§Ň§;:-:i= r : ; ; í i * OD KARLOVA MOSTU KE GOTT\1C“'ˇALDOVU š a§l,§Y : :i§§§t§§§§š ; i§,š §§l §i§€ ;i§ ,,+ i§,§ T§i §* isr š §i§ Tij§Ě§§istš š ;š i š §+)ířšt:il ,i§§ ts§: iií §§iš §§:§§i §§§§§§ i3a §i§; .,: :ŇiÉ §É §jH §\ i§ §3;.t§§= o§§tiŤ í §:š š i §í = sž !:ř"s4š š ; Ť §i§§ §řEš š § §§;š §tá §§§š š 3 š ;!; iš § s =, = -9 š ii_-si š ž = iii-, tau;,i§= š = §Š iiŠ É ř=tŠ š š ů§iš§iš š §§s;;, i<s§§; §ií š §i č É ;z = :a+ i §sřcpv;l ů :_t§= Hi ,:§i'§ i?;š i:š !tš š §á š §§§§t :. j;ž i:b1 ásli É §= ; . ,š1É7žo:i§š ;;it §§i,! t;i§ss,§ s§§š §i i§§§i§ 7 š§,-5-: §= 1= 3,§§* ; §iŤ §§š §ss§§§: ? tš §tš š iž ;š j = §t€ :ž 9 ? i§ť §š l: iiiš š §š §š i§§ř É ;iši;§§ § l }iIí §§ii{ tÉ * § ;ii§ :§i§í i= §i §,s §'š §§s§§š š s§; á§i§§Š = §§§,§ ;9§* rť š jl:;§š š Ť i§š š §§Ě§i§j Eš §§š § j!:§ i§:š iš Ť § É ;= ,š!§:: i§ § § :§ j š ; §* ! i§-;x F §SŤ :;1s š §t=§ t § r §= 3{ € :§ ?r§!,, = = :§šť ;:§§z;I Tč §= :i§š :! §s.ž Ȩ̌: ;:i !;§ § i §§§ š :;Ť i§ §t§ l: tž ě § o3€*xŠ § j i j,I í .; i j § ;i= §n,š §t-,!; š i;oŤ i iti š s I s§§§i i1i=š :^$ r;i § Ř] §§.i§t § i iřš ig5 :: šl i§r:s i§š l€ ž s § š t§. .3š > §; i 7; : ž ; § : č R ? l §. jii§Ži3;i š Ť §).š : E sc ;2,-i= ' § § § §:§ i§a,§§ii§§ § š :;š ; §3É TE§ §Ť §§i̧§i§§§* ií §áj§š §É JÁE"i: ú 184 I _ H'ì'ÍÍ. _ I " ˇ "I`_"'